A ještě jeden důležitý odkaz!!!

25. března 2010 v 12:28 | mihal
Nedávno jsem se dozvěděl, že v Novém Boru v česko-německém pohraničí, město nechalo postavit u veřejného lesního hřbitova POMNÍK NACISTŮM!!! Ať se to zdá neuvěřitelné, je to tak. Pokud to někoho nadzdvihlo alespoň tak jako mě, klikněte na odkaz:


P.S.: petice se musí vytisknout a poté poslat poštou….
Přidat komentář
 

Je to sice ruský, ale platí to všude v "moderním" světě...:-(

25. března 2010 v 9:34 |  ZZ-zajímavá zamyšlení
http://www.youtube.com/watch?v=3Upn70uJPvQ&feature=player_embedded
http://www.youtube.com/watch?v=Fc-c3NJB_fo&feature=player_embedded
Přidat komentář

Co Sme????

22. ledna 2010 v 12:43 |  Poezie
CO SME? Sme zkaženost architektury bytí Sme projektoví manažéři iluzí Sme vězni konzumních sítí Sme zbaveni svéprávnosti Sme pouhé karikatury žití Sme rezignovaní a zbití Sme jen oběti světového žití Kýbl hnusu a blití Sme jen dobytek, pidi Byli sme víc, byli sme lidi.
Počet komentářů: 1

basne

22. prosince 2009 v 13:41 |  Poezie
O HOVNĚ
Přemítám o hovně,
A hovno o mě.
Přemítám o vztahu
Hovna k sobě
Vztah je to bratrský,
Snad otce a syna.
Nebo jen parazit
Vylezl z lůna?
Těžko to určiti,
Kde se mám ptát?
Snad zítra dozvím se
Až budu srát.

VZKAZ PSEUDOUMĚLCI
Nezmiňuj konzumu,
Když jím sám žiješ.
Nekaž vodu,
Když víno piješ!!!

ZA ŽIVOT BEZ MYŠÍ
Kamení zhovadilosti ze skal se sypající
Postavme opevnění proti blbosti
Zadržme kámen, zadržme suť
Ať neboří naše domy, naši hruď
Morem prolezlí sou všechny stavy
Ovzduší zkažený mrzkou hnilobou
V hovnech topí se ideje, plány
Všechny hodnoty již dávno odevzdány.
Vražme do země ke kůlu kůl,
Disharmonii třeba je uchránit
Proti diktátu do ruky hůl
S hadem o plod se nedělit
Slepí ať prohlédnou,
Hluší zas uslyší
Stačí se rozhlédnout!
ZA ŽIVOT BEZ MYŠÍ


ZPĚT NA STROMY
Deformace základních hodnot
- svět jako iluze
Stagnace, zabřednutí v hovnech
- těžká letargie
Kapitulace humanismu
- znelidštění lidskosti
Skleróza celý společnosti
- utopie budoucnosti
Opět hluchota vůči odlišnosti
- depresivní pokrok
Zpátečnictví lidskýho díla
- pod tlakem úskok
jedině ZPĚT NA STROMY,
ZPĚT NA STROMY,
ZPĚT NA STROMY,
ZPĚT NA STROMY!
Přidat komentář

Dvouletá fáma – Live 1988

22. října 2009 v 14:19 | mihal |  Naše recenze :-D
Dvouletá fáma byla pražská kapela působící s přestávkami celá osmdesátá léta, a pod změněným názvem (Kvartet Dr. Konopného) funguje dodnes. Skupina původně vznikla jako ryze punková, avšak během osmé dekády minulého století kapela pod vlivem básníka a nového vokalisty Radomila Uhlíře sestupuje ještě níž do podzemí. A tady bych se rád zastavil a oprášil nahrávku jednoduše nazvanou Live 1988. Kapela, včele se zpěvákem vyvádějí jako zvířata a leckoho by napadlo, jestli a kolik si členové za bývalého režimu odseděliJ . Ale pěkně postupně….

Jak už samotný název napovídá, nahrávka byla pořízena během koncertu roku 1988, tedy rok po obnovení kapely. Koncert začíná Slovem na úvod, který plynule přejde k první pecce, Sunara 1. Už samo "intro" hodně napoví, co pro nás kapela přichystala. Tedy alespoň texty. Tvorba R. Uhlíře je velice originální, nenapodobitelná a okamžitě zaujme. Básník volí slovo za slovem velice důmyslně a s intonací si pohrává jak potřebuje. V následné skladbě se přidává i "jeho dvojjedinný kapelník," jak ho sám frontman nazývá. To znamená bicí, klávesy, sem tam nějaká ta kytárka. A kapela to rozjíždí pěkně od podlahy J Sunara 1 je celkem slušný undergroundový nářez a zbytek desky se určitě nedává zahanbit. Deska působí velice komplexně a její poslech je velice zajímavá záležitost. Celková délka se pohybuje někde okolo 35min, což je pro nářez Dvolouté Fámy akorád i pro otrlejší.

K desce, natož kapele nemohu mít jedinou výtku. Odvedli veliký kus práce a místo na českém undergroundovém nebi má rozhodně zajištěné.
Přidat komentář

Básně

22. října 2009 v 13:48
HOŘÍCÍ POCHODNĚ (vzkaz 11tému září)
Hořící pochodně
A svět v údivu
Jiskry živých
Výkřiky patosu
Řítí se ruiny
Záminka přichází
Zas hoří pochodně
Oběti mamonu
Zbabělci ochotně
Předhozen viník
Snad dav umlčí
Mlčí už náčelník
Mstitel vzkaz doručil
Pro klid všem duším
POCHODEŇ POHOŘÍ!


VZKAZ PSEUDOUMĚLCI
Nezmiňuj konzumu,
Když jím sám žiješ.
Nekaž vodu,
Když víno piješ!!!


ZA ŽIVOT BEZ MYŠÍ
Kamení zhovadilosti ze skal se sypající
Postavme opevnění proti blbosti
Zadržme kámen, zadržme suť
Ať neboří naše domy, naši hruď
Morem prolezlí sou všechny stavy
Ovzduší zkažený mrzkou hnilobou
V hovnech topí se ideje, plány
Všechny hodnoty již dávno odevzdány.
Vražme do země ke kůlu kůl,
Disharmonii třeba je uchránit
Proti diktátu do ruky hůl
S hadem o plod se nedělit
Slepí ať prohlédnou,
Hluší zas uslyší
Stačí se rozhlédnout!
ZA ŽIVOT BEZ MYŠÍ


ZPĚT NA STROMY
Deformace základních hodnot
- svět jako iluze
Stagnace, zabřednutí v hovnech
- těžká letargie
Kapitulace humanismu
- znelidštění lidskosti
Skleróza celý společnosti
- utopie budoucnosti
Opět hluchota vůči odlišnosti
- depresivní pokrok
Zpátečnictví lidskýho díla
- pod tlakem úskok
jedině ZPĚT NA STROMY,
ZPĚT NA STROMY,
ZPĚT NA STROMY,
ZPĚT NA STROMY!
Počet komentářů: 1

Příběh dvou od sebe se vzdalujících ekonomických světů

22. října 2009 v 13:45 | dolezite.sk |  ZZ-zajímavá zamyšlení
Globalizovaný svět se stále více rozděluje na dvě velké oblasti, dopady tohoto rozdělení budou hrát důležitou roli pro budoucnost zemí G7 a jejich ekonomickou a politickou stabilitu. Hranice se začíná tvořit mezi zeměmi, které mají svou ekonomiku vybudovanou na dolarovém systému jako rezervní měně (to se týká i zemí v Eurozoně), a mezi novými, rostoucími ekonomikami - zeměmi jako jsou Brazílie, Rusko, Indie a Čína, neboli krátce BRIC - , ve kterých se nové obchody stále více realizují v nedolarových platbách. Dlouhodobým výsledkem těchto nových, nedolarových trhů bude oslabení Spojených států jako politické a ekonomické mocnosti, zatímco na druhé straně dynamika nových ekonomických zón, původně pouze lokálního významu, bude růst.
Největší výhodou zemí vznikajícího nového uskupení (Čína, Indonésie a Brazílie) je přesně ten trend, který u západních industrializovaných zemí (USA, Británie, Německa a EU celkově) míří obráceným směrem: demografický růst.
S výjimkou Ruska všechny tyto nové rostoucí ekonomiky disponují mladou, dynamickou a rostoucí populací. Není bez zajímavosti si připomenout, že za "ekonomickým zázrakem" Německa před rokem 1914 byl podobný tajný recept na úspěch - mladá, dynamická a rostoucí populace, zatímco populace Británie, Francie stagnovala nebo dokonce po velké britské depresi 1873 klesala, což mělo za následek velký odliv britských pracovních sil do USA.
Není náhoda, že vedoucí politické figury G7 označují jako největší globální nebezpečí rapidní růst populace v rozvojových zemích. Přeloženo z tohoto eufemistického pojmu to, co skutečně míní, je že populační expanze rozvojových zemí je největším ohrožením jejich pokračující dominance ve světových událostech.

Vznikají nové rostoucí oblasti

Je téměř přirozené, že jakmile začal počáteční šok z nejhorší finanční a ekonomické krize od roku 1930 slábnout, začala Čína a její přímí obchodní partneři plus další země nové ekonomiky hledat alternativy k umírajícímu americkému dolaru.
Současná západní ekonomická krize není jen krátkodobý pokles, jak se nás snaží přesvědčit Ben Bernanke, Tim Geithner z ministerstva financí nebo Barack Obama. Je to výsledek více jak 65 let trvajících defektů v americké ekonomické politice. Defektů, které dosáhly epidemických rozměrů po rozhodnutí z roku 1971 opustit zlatý standard. Řekněme si ale jasně, že ani zlatý standard, ani jeho předchůdci nikdy nebyly ekonomickým všelékem. Ale Nixonovo rozhodnutí v srpnu 1971 (opustit zlatý standard) umožnilo Washingtonu realizovat de facto takovou finanční, imperialistickou politiku, která za posledních 38 let zruinovala většinu světových ekonomik.
Kontrast mezi upadající ekonomikou zemí G7 a vznikajícím dynamickým světem s rychle rostoucí populací a ekonomikou nemůže být jasnější. Země G7 od USA počínaje přes Německo, Itálii konče, se dusí pod veřejným zadlužením pohybujícím se od 80 % HDP u USA, hodně přes 100 % u Itálie až k neuvěřitelným 199 % u Japonska. Jedině Zimbabwe se svým zadlužením 218 % HDP to překonává. Německo je zadluženo 77 % svého HDP.
Naproti tomu ze zemí nových ekonomik je pouze Indie zadlužena 58 % HDP - pozůstatek koloniální éry. Brazílie - navzdory vážné krizi z osmdesátých let má dnes veřejný dluh ve výší celkem snadno zvládnutelných 45 % HDP. Jižní Korea, kde panuje kultura úspor u obyvatelstva, má zadlužení ve výši 28 % HDP a Čína má 18 % HDP. Rusko, ačkoliv se potýká s nepříznivou demografickou křivkou, využilo nedávné vyšší ceny ropy a zemního plynu k zaplacení svých zahraničních dluhů u MMF a mělo v roce 2008 dluh pouhých 6 % HDP. Rusům se rovněž podařilo po finanční krizi minulého roku pomalu znovu vybudovat své zahraniční finanční rezervy. Tento měsíc mělo na svých účtech 404 miliard dolarů - třetí největší dolarové rezervy světa.
Takže zatímco ekonomika USA a EU je sevřena v drtících nůžkách z jedné strany rostoucím veřejným dluhem a z druhé strany stárnoucí a vymírající populaci, která by ten dluh měla splácet, vznikající ekonomiky Asie, Eurasie, Brazílie a dalších zemí Jižní Ameriky prožívají vzestup, neboť těží přesně z opačných trendů, které škrtí země G7: z nízkého veřejného zadlužení kombinovaného s mladou, dynamickou rostoucí populací.
Ekonomický růst Číny, Indie, Indonésie a Brazílie je znatelný. Vlády nejsou pohřbeny pod horami dluhů, občané těch zemí zůstávají optimisty, co se vlastní budoucnosti týče. Tato divergence (rozbíhavost) mezi kdysi bohatými a kdysi chudými státy se brzy promítne do geopolitického posunu světové historie, až to jednou v budoucnosti bude retrospektivně zkoumáno budoucími historiky.

Sevřeni v nůžkách dvou krizí

Nejzřetelnější aspekt krizí na Západě je absolutní mnohaomylnost a diskreditace západních akademických ekonomů včetně každého jednotlivého nositele Nobelovy ceny. Jejich grandiózní teorie ospravedlňující jejich laissez faire - ekonomický model volného trhu - se ukázaly být fatálně špatné. Ve skutečnosti nebyly ničím jiným než průhledným trikem pro obhájení jednostranné globalizace. Byly odhaleny, abychom použili termínu z jedné mé oblíbené dětské knížky, a ukázalo se, že císař je nahý.
Dolarový systém, na kterém západní země vystavěly svůj svět od Bretton Woods roku 1944, prochází smrtelnou agonií. Každý krok, který do dnešního dne prosazovala americká administrativa - dříve pod Bushem, nyní pod Obamou - a vlády zemí G7 , nebyl ničím jiným než masivními dávkami finanční chemoterapie podávané umírajícímu pacientu. Větší a ještě větší dávky výkupného a záchranných balíčků z kapes daňových poplatníků k podržení upadajícího finančního a bankovního modelu napojeném na dýchací přístroje ve skutečnosti jen zhoršují zdraví americké ekonomiky.
Americké záchranné finanční balíčky za deset měsíců od září 2008 zvýšily dluh federální vlády z 60 na 80 % HDP. Po přepočtu na domácnosti je tento dluh na rekordní výši 100 % HDP, podstatně výše než za zlé recese roku 1974, kdy byl jen 40 %.
A ještě horší zprávy: Spojené státy usilují o vymámení se z ekonomických potíží, ale jejich snahy podrývá dlouho předpovídaný fenomén demografického úpadku, který se začíná projevovat. V příštích několika letech udeří důchodový věk velké skupiny obyvatel generace tzv. Baby Boom. Tato skupina začne dostávat důchody od vlády a bude prodávat své úspory z důchodového spoření 401k a podobných investičních fondů, aby měla z čeho financovat svůj důchodový věk. Z ekonomického pohledu začne odčerpávat veřejné finance státu. Současně vzrůstající nezaměstnanost mladých, jejichž daně jsou potřebné k placení těchto důchodců, dále akceleruje veřejný dluh, který se takto brzy přiblíží úrovni Japonska nebo dokonce Zimbabwe. Nezaměstnaní neplatí daně. Místo toho sami vyžadují sociální podporu.
V dubnu vzrostl prodej automobilů v Indii o 4,2 % proti stejnému měsíci předchozího roku. V Číně vzrostl prodej spotřebního zboží v prvním čtvrtletí 2009 o 15 %. Očekáván je tento rok hospodářský růst Číny o 7 až 8 procent. Indie poroste o 6 % a Indonésie o 4 %.
Naproti tomu i silně upravená oficiální čísla americké ekonomiky přiznávají snížení ekonomického růstu o 6,1 % v posledním čtvrtletí. V Evropě poklesl růst o 9,6 % a v Japonsku dokonce o 15 % - číslo podobné těm z roku 1930.
Banky na Západě a v zemích G7 a Japonsku jsou nefunkční vlivem příliš mnoha pákových investičních nástrojů, vlády jsou paralyzovány dluhem a spotřebitelé se snaží se vyrovnat s obrovským zadlužením. Amerika má potíže prodávat své dluhopisy za rozumnou cenu. Poslední tři aukce dluhopisů dopadly mizerně. V největším americkém státe Kalifornii směřují k fiskálnímu zhroucení. Rozpočtový deficit USA tento rok přesáhne 13 % HDP - naposledy byl v tomto rozsahu v době druhé světové války.
Naproti tomu banky nového vznikajícího systému jsou celkem zdravé a profitující. Každá indická banka, jak státní tak soukromá, měla v posledním čtvrtletí 2008 zisk. Vlády jsou v dobrém fiskálním stavu. Čína má největší rezervy zahraniční měny na světě, 2 biliony dolarů a její rozpočtový deficit je menší než 3 % HDP. Brazílie má rozpočet v černých číslech. Indonésie snížila svou zadluženost ze 100 % HDP před rokem na dnešních 34 %.
Na rozdíl od západních zemí, kde politikové vyčerpali jak peníze, tak nové nápady a mohou se jen modlit, aby jejich medicína zabrala, tyto nové ekonomiky mají před sebou větší prostor k manévrování. Ani ne před rokem řešili v Brazílii jak zpomalit prudce rostoucí ekonomiku a zabránit inflaci. Brazílie snížila svou úrokovou míru na 10,25 %, takže má stále ještě mnoho nástrojů na ovlivňování.
Obyvatelstvo v těchto nových ekonomikách je překvapivě optimistické. Jejich měna se zhodnocuje proti dolaru, protože trh zaznamenává, že mají lepší fiskální disciplínu a lepší dlouhodobý prospekt růstu než USA. Jejich obligace také rostou. Kombinace všech ekonomických ukazatelů směřuje jedním směrem - vzhůru. To je nevídané.
Spojené státy jsou stále nejbohatší a nejmocnější zemí světa. Jejich armáda je po celém světě. I když její vůdcové to neříkají často, Amerika oficiálně reprezentuje nejmocnější impérium všech dob. Ale tak jako předchozí globální hegemoni se časem dostali do nezvratitelného pádu - španělské impérium v 16. století, britské impérium ve 20. století - tak i Amerika je jako impérium u konce s dechem.
Článek
vyšel na serveru globalresearch.ca 10. června. Překlad editor.
Přidat komentář

Dopis: Věc: Návrh na zrušení KDU-ČSL!

27. dubna 2009 v 14:56 | mihal |  ZZ-zajímavá zamyšlení

Dobrý den,
předem bych chtěl říci, že nejsem žádným komunistou, levicovým či dokonce pravicovým extrémistou. Extremismus mě sám o sobě děsí, a mohu říci, že jsem přímo jeho odpůrcem.
Ale přejděme k věci.
Velice často se dnes mluví o zákazech, mnohdy i zrušení různých stran. Strany hlásající politiku vyloženě protiústavní zakazovány jsou, proti tomu nic nemám, horší je to ale se stranami, které pro mnohé lidi, díky různé propagandě, tuto politiku dělají, ale pravda je úplně jinde. Ano mám na mysli stranu KSČM. Tato strana se pokud vím již dávno distancovala od její předlistopadové politiky ale při zaslechnutí slova komunismus dnes každý vidí zločinecké uskupení se kterým se tato země potýkala po čtyřicet let. Dokáže mi někdo vysvětlit proč? Přitom každý člověk s trochou zájmu o věc po nějaké době zjistí, že tato organizace byla pouze těžkou deformací komunismu, že komunismus má tolik možností a mnohé jsou mnohem demokratičtější než dnešní život v kapitalismu. Vím, že by případné zrušení strany bylo po vůli množství politiků, občanů … ale stejně tak by to bylo proti vůli spoustě lidí. Politika KSČM má očividně i dnes co říci, a očividně si nachází své posluchače (jak je vidět na volebních preferencích).
PROTO REZOLUTNĚ ODMÍTÁM ZRUŠENÍ KSČM!
A když už zrušíte tuto stranou, trvám na zrušení KDU-ČSL, jelikož soudím, že křesťanská církev byla v dějinách lidstva tou nejtvrdší totalitou. Jestliže KSČ měla v justičních vraždách na svědomí 241 lidí, tak křesťanská církev jich má několikanásobně více jen ve svých čarodějnických procesech (= justičních vraždách). Je až úsměvné, jak právě tato strana volá po zrušení KSČM z důvodů, kvůli kterým by se měli o svou existenci logicky třásti sami. Ve svých projevech uvádějí taková hesla jako: "Nezapoměnme na oběti komunistu!" atd. A co oběti křesťanskocírkevních genocid? Nemůžete prostě rušit stranu jen proto, že je v opozici, že se Vám jejich politika nelíbí popř. že Vám šlapají na paty. Pravidla musí být nastavena stejně.
Jestliže má být zrušena KSČM, tak jako občan této země odmítám mít ve SVÉM parlamentu, natož potom dokonce ve vládě SVÉHO státu, stranu, která by měla být díky své minulosti zrušena jako první!
Vím, že dnešní křesťansko demokratická strana má s tímto diktátem pramálo společného. Má s tím asi tolik společného, jako KSČM se stranou vládnoucí před listopadem 89.
Doufám, že se nad tímto dopisem alespoň zamyslíte, odpověď by mne, jako Vašeho potencionálního voliče velice potěšila.
Děkuji
Přidat komentář

Bořit, ničit ...

27. dubna 2009 v 14:53 | mihal |  Poezie
Bořit, ničit zvíře, květ,
Bořit, ničit celý svět!

Zničí tebe, zničí mě
Vyrve srdce ze země
Agresívně, psychopaticky
Jindy skrytě, až lyricky

Bořit, ničit, likvidovat
Snadno Zajíčka citovat:
Voslavení JSOU blbci,
Víc VIDĚJ slepí krtci.

Proti hlouposti lidskou bezmocí těžko bojovat
Jak dlouho jako mouchy na hovnu na životě parazitovat?!
Jejich dílo absolutně odmítat!
Jejich síly svou radostí oslabovat!
Neustále establishmentu se vysmívat!
Všechny jeho neúspěchy oslavovat!
Na každej jeho útok útokem svým reagovat!
Jedině takto vytrvat, nedegenerovat!
Přidat komentář

...a trocha útržků

22. dubna 2009 v 14:42 | mihal |  Poezie
chtěl bych větší výhled
tisíce zobrazených světel
více vidět
za každym světlem plamen
za plamenem duše
cítit teplo plamene
neb jen mrazívý dech?



Ve světě chaosu
ve světě temna, stínů
pouze obrazy vypálených niter
základní hodnoty skryty
za září těch braků
v ohromných masách slepců
jednooký není králem
spíše obětí svýho zraku
hodný k ukazování
jakoby pouhá špína
kdo ale hledí?
Kdo vidí?
Přidat komentář

Kam dál